Naučila se být výkonná...naučila se koordinovat, organizovat, přemýšlet tak, aby vše na sebe dokonale navazovalo a šlo jako po drátku, naučila se předjímat potřeby druhých, být tak trochu o krok napřed, aby ty, pro které pracovala, byli spokojení. Naučila se být perfektní...chyby byly na obtíž.
Učila se to dlouho, možná už od malinka...myslela si, že když tak bude fungovat, bude oceněná, viděná a milovaná. Možná do jisté míry i byla, ale bylo to pro to, že to bylo "výhodné i žádané druhou stranou". Zapomněla, v tom svém snažení, že má hranice...že pracovní doba má svůj konec...že si může vzít dovolenou, hodit nohy nahoru, o víkendu se pořádně vyspat a neodpovídat na zprávy třeba několik dní....A tak, když se zavřely dveře kanceláře, když skončilo představení, nebo když už ani doma nikdo po ní nic nechtěl...nebyla už potřebná... nastalo divný práz-dno.
Vydělala si sice peníze na živobytí...občas ji někdo pochválil...ale v jejím nitru bylo temno, chybělo světlo, oheň...chyběl smysl toho všeho pinožení...
Kdo vlastně byla? V čem tkvěla její hodnota? Její tělo začalo po nějaké době vynechávat, stávkovat...a to dost výrazně... umlčovala ho tak dlouho, jak to šlo....až konečně, když odpadlo úplně, došlo jí to...
"Tohle nejsem já...tohle není to, proč jsem sem přišla...ale kdo tedy jsem a proč tu jsem?"...V tomto momentě v místě, kdy "nepříjemné" ticho a "marnost nicnedělání" ji celou obalili, začala velejemná opatrná komunikace s její Duší...
Duší, která byla stále s ní, jen se neslyšely, duší, krásnou moudrou, která na to tentokrát čekala dlouho předlouho...a když se začaly potkávat, na srdci se začal rozlévat častěji krásný radostný pocit..."ano, to je ono!"... a mysl pomohla udělat i kroky praktické'.... tohle musím opustit...a tohle zkusím, protože tam cítím něco moc mňam...
Začala zjišťovat, co jí vlastně dělá jako ženě dobře, začala zjišťovat, co všechno je možné, začala vnímat sebe víc a víc a také tvořit...jinak z jiného místa...začala si dělat více času pro sebe...zároveň uměla využít i toho, co se v životě naučila... Nebylo to všechno "k zahození"...jen se rozhodla vědomě to použít pro své vlastní dobro, pohodu, štěstí a radost ...
A tak začal její návrat domů..."
....
Dneska ze mě vyskočil do písmenek kousek mé cesty v podobě minipříběhu... možná, že se v nějaké jeho části podobá tomu Vašemu, možná ne... pro mě probíhá návrat domů ve vlnách....
Prošla jsem v životě během 20 let třemi vyhořeními ....po prvním jsem ukončila první zaměstnání v korporátu, odjela za tehdejším přítelem do USA, kde jsme žili a cestovali 2 roky, po tom druhém jsem korporátu dala už opravdu vale, odjela na chvílí do Mexika a vydala se na pak na cestu, která mi dávala tehdy obrovský smysl cestu v oblasti pořádání koncertů a setkání v oblasti osobního rozvoje...cítila jsem tehdy osvobození, radost a na dlouhou dobu smysl života...
...a pak potkala svého muže a stala jsem se mámou ...a podnikatelkou zároveň a zjistila jsem, že to, co jsem považovala za "plán mé duše", je už zase tak trochu "vedle mě"...že se hledám stále venku...Že mám v sobě stále ty samé principy, které mi nedovolují se opravdu uvolnit Sama do Sebe a potkat se s tím, co skrze mě chce být žito...udělat v životě prostor své Duši... takže jsem musela hrábnout ještě hlouběji...
A není to tak, že teď už vím...mám naopak pocit, že vím čím dál tím míň, ale o to víc se cítím a rychleji se přistihnu, když jsem mimo ...a to mě na tom právě baví... stále na cestě...ale tím, že jsem touhle zkušeností prošla, věřím, že můžu alespoň malinko posvítit na cestu i někomu dalšímu, koho si vnitřně zavolá to, o čem píšu a co nabízím...
A co tedy nabízím? JUK sem... https://www.vladkavachuska.cz/události
S láskou
Vlaďka alias dobrovolně nevýkonná a nedokonalá a čím dál šťastnější žena & průvodkyně (stále) na cestě
...P.S. ...a ještě není to tak, že by "korporát" byl špatně, jen nebyl pro mě... na co vždy budu vzpomínat, jsou a budou úžasní jednotlivý lidi, který jsem tam potkala... a tuším, že i korporátní prostředí se proměňuje a pokud je vedeno právě lidmi, kteří ví, že mají duši... a že chtěj planetě prospět, může to být obrovská hybná síla...a to je vlastně taky mňam ...
Comentarios